Invenťáci opět na vodě

Poslední červnový výlet byl opět ve znamení Inventi teambuildingu. Jak už v toto období bývá zvykem, tak jsme vyrazili zdolat další řeku. Loni jsme úspěšně zdolali Sázavu a letos nás čekal těžší cíl a to královna řek Vltava. Nejprve nás čekala páteční tříhodinová cesta na jih, kterou jsme tentokrát zvládli všichni bez jakékoliv nehody 🙂 Tedy automobilové, a vlastně i jakékoli jiné, protože tentokrát se na cestu vlakem vydalo jen malé množství kolegů a to slušně vychovaných, takže nestihli ztropit „škandál“ už po cestě 🙂

Dosáhli jsme výchozího stanoviště

Po tom co jsme dorazili do campu ve Vyšším Brodě, vydali jsme se ubytovat do zdejší ubytovny. Rozdělení do pidipokojíčků pro 4 a 5 lidí a následné vybalování věcí se ukázalo být jako zbytečná aktivita. Jak máme na společných akcích totiž ve zvyku, začátek je třeba stylově odstartovat a po super večeru prostě někteří spali jinde, než se původně ubytovali 🙂 Po vybalení věcí jsme dostali hlad a jelikož jsme invenťáci a nedokážeme moc dlouho sedět v klidu a nic nedělat, dali jsme si menší svačinku na posilněnou a v duchu „vše nové je dobré“ jsme se vydali vyzkoušet netradiční hry Kubb a Spike ball.

Základna hráčů cubbu se nám rozšiřuje, příště už dáme turnaj
Základna hráčů cubbu se nám rozšiřuje, příště už dáme turnaj
Pánové toho ale u spike ballu asi více namluvili než nahráli
Pánové toho ale u spike ballu asi více namluvili než nahráli

Večer jsme stylově založili požár,

Zkušenost se pozná, hasiči nebyli potřeba
Zkušenost se pozná, hasiči nebyli potřeba

který posloužil jako zdroj opýkání buřtíků, chleba a podobných dalších věcí.

Jedná se o fikci - podobnost se skutečnými osobami je čistě náhodná :-)
Co jste hasiči, co jste dělali, že jste nám ten pívo, pívo, pívovárek shořet nechali…
A vodu nepijem, my pijeme rum...
A vodu nepijem, my pijeme rum…

Velká chyba celé výpravy bylo provokování kolegy Toma (i snaha ho opít) – bylo tam těch Tomů víc, ale asi nemusím nijak specifikovat – s tím, že ráno fakt v 8.00 nevyrazíme. Výprava byla zřejmě plná nováčků a neznalých kolegů a proto jsme se nemohli vůbec divit, když Tom uspořádal hromadný budíček už v 6.30 opět se svým „typickým“ úsměvem na tváři. Jak že je to rčení o dráždění hada bosou nohu? Je nutno podotknout, že někteří z nás v té době za sebou měli pouhou hodinu spánku.

Někteří možná i dvě hodinky...
Někteří možná i dvě hodinky…

Na druhou stranu nás čekal nádherný den a ač je to k neuvěření i v tuto nekřesťanskou hodinu už bylo krásné světlo. Ano vážení, někteří mohou potvrdit, že v létě se ptáci probouzí už ve 4 hodiny ráno 🙂

Dvacet z nás tedy vyrazilo na snídani, abychom nabrali síly a pokusili se o nemožné, a to vyrazit v 8.00 pro lodě. Toto se opravdu ukázalo jako nemožný cíl, ale už v 8.30 jsme měli všichni své lodě připraveny, pořídili jsme nezbytné společné foto pro záznam, kolik nás vlastně na řeku vyjelo, a šnečím tempem se začali spouštět po Vltavě :-).

DSC_8693

Vyrážíme... Ahóóóój
Vyrážíme… Ahóóóój

Nakonec jsme tedy v 9.00 konečně vyrazili z Vyššího Brodu směr Český Krumlov. Dle původního plánu (pozvánky) jsme měli vyrazit v 10.00 a mělo nás čekat 13 km plavby. Pro některé bylo nemilým překvapením, že došlo k malé chybce a že cesta nemá 13 km, ale 31 km 🙂

Soulodění
Soulodění

Dalším nemilým překvapením byl vražedný časový termín 17.15, tedy odjezd posledního autobusu z Krumlova do Brodu. Celá cesta se nesla v pohodovém duchu proložena několika občerstvovacími zastávkami nejen na jídlo, ale hlavně na udržení hladinky .

Doplnění energie
Doplnění energie

Někteří jedinci bohužel udržovali hladinku o něco výše a to se jim vymstilo, neboť Vltava tentokrát tekla opravdu krásně, ale tedy několikrát natekla i do těchto lodí, které nečekaně takový příval vody neustály – v Inventi se pro tento způsob sjíždění řeky ustálil slangový výraz „jet na Láďu“ 🙂

Bereme to s humorem
Bereme to s humorem

To, že boží mlýny melou, se nakonec ukázalo na konci naší cesty, kdy za krásného počasí do Krumlova dorazil Tomův motorový člun a s ním ještě dvě lodě v závěsu. Zbytek posádek své zastávky nakonec natahoval natolik, že je zastihla velmi nepříjemná přeháňka a to včetně kroupové sprchy. Odjezd autobusu stihlo jen 8 lidí z 20 🙂 a zbylých 12 promočených invenťáků muselo hledat náhradní dopravu. Po několika telefonátech se nad nimi smiloval hodný pan taxikář a celá tato přeháňkou ztrestaná partička dorazila do základního tábora cca hodinku po nás.

Naše trasa
Naše trasa

Čtyři z nás, které nemají zrovna vodu v lásce vyrazily na procházku na Lipno. I na pěším výletě si můžete užít dost zábavy.

20160625_111040

Sobotní večer už byl podstatně poklidnější, ale pořád v duchu velké zábavy.

DSC_8632

V neděli většina vyrazila směr Praha, tedy domů. Nicméně určitá část se vydala ještě za dobrodružstvím na Lipno, kde jsme si prošli stezku korunami stromů, ale dolů sjeli na terénních koloběžkách.

Nahoru
Nahoru
A zase hezky dolů
A zase hezky dolů

No a aby toho nebylo málo, tak jsme takto poklidný den ještě zakončili v lanovém parku.

Lana v akci
Lana v akci

Jeden by řekl, že už toho i tak bylo dost, no vlastně toto kolega Standa řekl 🙂

Už bude konečně konec?
Už bude konečně konec?

No co, opět to byla podařená akcička a už se těšíme na příští rok, kdy pokoříme další českou řeku 🙂

Prý limonáda... No jasně.
Prý limonáda… No jasně.